7. týden od narození dítěte

Z knížky Prevítem snadno a rychle (SIMON BRETT).

Den 38

Tak trochu jsem si pohrával s myšlenkou, že bych se teď někdy mohl vytasit s prvním úsměvem. Málem jsem dneska ráno ujel a po krmení omylem vypustil malý úsměv. Jentaktak se mi na poslední chvíli povedlo převést to na říhnutí.

Den 43

Už se zase pohroužila do té knihy a vyčetla tam, že někdy mězi měsícem a šesti nedělemi by dítě mělo vyprodukovat první úsměv. Teď jsou oba celí zelení, že jsem to ještě neudělal. Potíž je v tom, že ta jejich starost je fakt k popukání a mám co dělat, aby mi necukalo v koutcích.

Den 48

Počkal jsem si hezky na večer, když se On vrátil z kanclu. Náladu měl mizernou. Teprve předešlého večera si pořádně uvědomil, jak jim můj příchod změní společenský život. Když mě Ona ukládala do postýlky, byla tak trochu ubrečená, a v tu chvíli jsem pojal rozhodnutí že ji maličko povzbudím. No nejdřív jí to ne a ne dojít. Myslela si, že mám větříky. Usmál jsem se znovu. A nic. Abych ji to trapně dlouhé vedení trochu zkrátil, řekl jse si, že ty zkroucené rtíky ještě trochu rozhojním. Konečně jí to došlo: “ Malej se usmál!” vykřikla ze všech sil. Okamžitě se po schodech přihnal nahoru On a uslintaně mi nakoukl do postýlky. Okamžitě jsem se rozječel. Ten si totiž bude muset první úsměv teprve zasloužit!

(Vá)noční nálada

Spěcháte domů z práce nebo ze školy. Fouká studený vítr, který žene ledové krystalky do tváře a pod krátké tričko pod kabátem. Pouliční lampy vrhají opilé oranžové stíny, tak typické pro dlouhé zimní noci. Je to jako špatně rožnuté slunko, které nehřeje. Mám špatnou náladu, protože mi je zima. A pak.. Stačil jen okamžik a já zůstala stát uprostřed chodníku a koukala s přivřenýma očima do korun stromů. Vždycky mě ta lampa a stíny vrhané větvemi fascinovaly. Každé roční období je na nich vidět a připomínají, jak rychle čas letí. Sotva se dívám na prázdné, zakroucené větvě komíhající se větrem, už na nich raší malé, zelené a čerstvé lístky, které znenadání zakrývají výhled na nebe i lampy. A sotva si zvyknete na vůni čerstvých listí a květů, už hledáte příjemný stín v horkém letním dnu. Fascinování barevností a sychravostí podzimu  větříme chladné zimní večery, které k nám přiletí na havraních křídlech a přinesou nám opět ty dlouhé a inspirativní tmavé večery, při kterých tak toužebně očekáváme příchod jara.

 

        

 

 

Královna beskydských hor–Lysá Hora

Všichni ji známe. Zhlíží na nás z výšky 1323 m.n.m. a v zimním období se její červený vrchol tyčí nad zasněženým údolím Ostravice, kde jsme také započali výstup. Počasí pohádkové, lidí moc ne, zima ano, větru až moc. Pomalu jsme stoupali po červené značce, která se kroutila a nabízela výhledy na okolní Smrk, Ondřejník a Frýdlant a ještě na inverzní mlhu v dálce nad Ostravou. Z vrcholu se výhled ještě více otevřel, bylo vidět polské i slovenské hory, Šanci a schovávající se slunce do mraků, takových, co nesou sníh a studený vítr. Zpátky dolů jsme utíkali, ledové krystalky v obličeji docela pálily, vítr je zvedal v divokém tanci nad zem a šlehal s nimi do nás. Chvílemi jsem necítíla konečky prstů, když jsem tahala foťák z brašny. Ale kdo by odolal???  Doma jsem se pak rozehřívala v horké sprše a zaspala vše v teplé posteli. Báječné, že?

výhled na Smrk, Kněhyni a Radhošť

vrchol Lysé Hory

                                                 Dostáváme se do míst, kde to pěkně fičí

 

 

 

 

Mikulášský koncert ZUŠ BM

Jen pár fotek z Mikulášského koncertu konaného v Radosti pod záštitou ZUŠ BM. Fotit dětit je vždycky radost, akorát když se hýbou, tak je to náročnější .  Moje neoblíbenější je ta holčička bez předních zubů.

 

		MIKULÁŠSKÝ KONCERT ZOBRAZIT PREZENTACI STÁHNOUT VŠE

Kalendář na rok 2011

Tak jsem si říkala, jak asi dopadne kalendář, který dělám pro holky Fojtů. Je spoustu možností, jak si kalendář vyrobit ve Photoshopu, tady je malá ukázka, jak by mohl vypadat jeden z nich. Snad se bude líbit. Teď mám muster a čekám na požadavky od všech kalendářochtivců !!!

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Přátelská návštěva Manu

Oddíl Buntaranta je na světě, tvoří ho děti z Havířova, Ostravy, Vítkova a dalších okolních měst a tento víkend jsme se sešli, abychom se seznámili s našim dalším členem – žirafákem MANU. Stali jsme se jeho adoptivními rodiči, což neznamenalo možnost brát ho s sebou na válety a chaty (což by jistě děti milerády dělaly), ale přispěli jsme mu na dobrůtky, aby dobře rostl a byl zdráv. Vždyt má dorůst 5m do výšky a to není jen tak. Vyzbrojili jsme se tedy suchými rohlíky a krmili jsme Manu i ostatní žirafy. Když jsme ucukli s rukou (protože žirafy strašně slintají), vytáhli svůj dlouhý fialový jazyk a rohlík si přitáhly do pusy. Byl to neuvěřitelný zážitek, děti pištěly a vískaly, a přesto všechno se Manu s námi skamarádil a dokonce vyplázl jazyk.

Byl to skvělý výlet a těším se na další zážitky s Buntaranta!

ZOO Ostrava ZOBRAZIT PREZENTACI STÁHNOUT VŠE

Pochlub se - Bontia

Pochlub se - Bontia

Malá ukázka svatební fotoknihy pro rodiče. Krásné poděkování za jejich pomoc při přípravách a jako dárek na památku. Co na to říkáte, paráda, co? :))

Sourozenecké duo

Snažila jsem se najít nějaký pěkný citát o sestrách, abych uvedla tyhle dvě osůbky. Až něco najdu nebo mě napadne, určitě to tady napíšu, ale teď jen tohle: vypadalo to, že holky utíkají z domu, kolik měli oblečení v taškách a nakonec mi pěkně drkotaly zuby před objektivem, protože se fotily na kalendář a to je jasné, že se musí fotit i v šatech, že? Venku bylo asi nějakých 5 stupňů a vítr nesl z hor sníh, lezl pod kalhoty i sukně a mě do rukavic i pod čepku s bambulkou. Ale zvládly jsme to a myslím, že fotky stojí za to. Teplá sprcha a polívka od maminky pak bodla  :)